Úskalí srdce

Druhé úskalí, se kterým se setkáte, když se snažíte být učitelem a léčitelem, je v oblasti srdce. Srdce je průsečíkem mnoha energií. Srdeční centrum (nebo čakra) utváří most mezi nebem a zemí a mezi vyššími a nižšími energetickými centry či čakrami. Srdce „sbírá“ energie různých původů a je schopno rozeznat základní jednotu. Srdce vám umožňuje přesáhnout dualitu, oslovit někoho jiného s láskou a soucitem.

Srdce je sídlem schopnosti naladit se na energii někoho jiného a pocítit, jaké to je, být touhle osobou. Je to centrum empatie. Jasně pak srdce hraje důležitou roli v jakékoli formě spirituálního učení či léčení. Mnoho z vás je přirozeně empatických - máte přirozený sklon cítit nálady a energie druhých lidí. Když pracujete s lidmi, tato schopnost vám velmi slouží.

Nicméně je s touto schopností stejně tak spojené závažné úskalí. Vaše citlivost k energii druhého člověka může být tak silná, že těžko rozlišíte mezi svými vlastními pocity a pocity někoho jiného. Někdy vstřebáte energii jiné osoby tak silně, že ztratíte smysl sebe sama. Můžete chtít někomu jinému pomoci tak moc, zvláště od té doby, co víte, jak se cítí, že se vaše energie zapletou a vy převezmete břemeno, které není vaše.

Když se tohle stane, objeví se nerovnováha. Dáváte příliš mnoho. Když se necháte unést utrpením někoho jiného a necháte se unést ze své cesty, abyste mu pomohli, překračujete své hranice. Energie, kdy „dáváte příliš“ se proti vám obrátí. Tato energie navíc odchází k druhé osobě, ale nepřispívá k řešení jejího problému. Klient nemusí být schopný tuto energii začlenit či přijmout nebo ho může vystrašit či může projít zcela bez povšimnutí. Nakonec se cítíte unavení, otrávení a frustrovaní.

Když dáváte příliš, může to být sdělováno signály vašeho těla a pocitů, které jsou vám posílány. Kdykoli se cítíte prázdní, frustrovaní či omámeni po tom, co jste viděli klienta či se mu snažili pomoci, obecně to svědčí o tom, že se snažíte příliš usilovně.

Když nabízíte učení či léčení z vyváženého středu, cítíte se svobodní, živí a inspirovaní. Po tom, co skončí setkání s někým jiným, snadno stáhnete svoji energii zpět a budete v kontaktu sami se sebou. Necháte druhou osobu odejít a mezi vašimi energetickými poli už nezbyde žádné doznívající spojení.

Když zůstane spojení s druhou osobou, neboť jste jí chtěli tak vroucně pomoci, abyste ji uzdravili či učinili šťastnou, toto spojení má ničivý účinek na vaši energii. Když zůstanete zaujati klientem, absorbujete jeho citové energie příliš silně. Odevzdáváte ze sebe, abyste zmírnili jeho břemena, a tím vzniká citová závislost, která jde oběma směry mezi vámi. Klient se na vás začíná spoléhat a vaše pohoda bude záviset na jeho pohodě. Toto zapletení energií klientovi nepomáhá a poškozuje vás samé.

Proč se tohle stane tak snadno, když pomáháte ostatním? Proč je, zvláště pro Pracovníky Světla, tak těžké, vyhnout se tomuto úskalí? Odkud pochází tato bolestně silná potřeba vše vyléčit a učinit svět lepším místem? Částečně je tato přirozená touha uvnitř vás, vysvětlována vaší historií duše, jak je zmíněno v Sérii Pracovníků Světla (Části I této knihy). Máte vnitřní poslání přinést učení a léčení tomuto světu. Ale tendence dát příliš pramení z vaší bolesti, kterou si zcela neuvědomujete. Tato bolest vás činí v dávání „příliš horlivými“.

Ve vašem srdci je bolest a smutek, který činí to, že chcete dosáhnout nového způsobu bytí, úrovně vědomí, která je více naladěná na přirozené božství všeho, co žije. Stýská se vám po více milující a mírumilovnější realitě na Zemi. Ve vaší současné inkarnaci jste nepřišli zkoumat cesty ega. Jste tím unaveni a oslabeni. Přišli jste odpovědět na dávnou píseň své duše. Přišli jste pomoci obnovit mír, radost, respekt a propojenost na Zemi.

Vaše citové tělo bylo zjizveno mnoha životy, ve kterých jste se snažili přinést na Zemi světlo vaší duše a setkali jste se s odporem a odmítnutím. Přišli jste sem s obrovskými výhradami, ale přesto starý květ nadšení uvnitř vás nezvadl. Jste zde znovu! Nyní jste ovšem kvůli bolesti, kterou si nesete uvnitř jako křehké a citlivé květiny, které potřebují silný základ, aby mohly kvést a růst. Základ, který všichni potřebujete, je být pevně zakotvení na Zemi a ve středu vás samých.

Zakotvením mám na mysli, že potřebujete mít kořeny v zemi, být si vědomi toho, jak země skutečně pracuje, vědět, jaké jsou její prvky, s kterými se musíte vypořádat, zatímco žijete ve fyzickém těle. Někdy jste tak okouzleni spirituálnem, že se zapomínáte dobře starat o sebe a své tělo. „Rozložíte se“ nebo se stanete idealistickými a nerealistickými. Často byste chtěli přesáhnout pozemskou realitu, ale to jde jen skrze Zemi, tím, že se cítíte jako doma a v pohodlí s elementem Země, a tak zde může vaše energie duše kvést.

Bytím ve svém středu mám na mysli, že potřebujete být pravdiví ke svým vlastním pocitům, ke svému cítění, co je pro vás správné. Jako lidská bytost máte ego či individuální osobnost, která vás odděluje od druhých. Ego poskytuje cennou funkci. Umožňuje vám zaměřit svoji specifickou energii duše na hmotnou realitu. Nechcete se vzdát své osobitosti pro jakýkoli druh „vyššího dobra“! Nejste zde, abyste odstranili své ego; jste zde, abyste nechali světlo své duše skrze ego zářit. Potřebujete své ego, abyste projevili svoji energii navenek.

Kvůli bolesti, kterou si nesete ve svých duších, kvůli únavě ze stáří, protože chcete dosáhnout zaslíbené půdy Nové Země, můžete se stát neuzemněnými a ztratit svůj střed. Máte sklon tlačit na změnu, když situace ještě není připravena nebo se pokoušíte probudit lidi tempem, které je rychlejší než mohou zvládnout. Stanete se „příliš horlivými v dávání“. Tato horlivost může nabýt formu vysokého zapojení pro dobrý důvod nebo intenzivního pečování o dobro druhých. V této horlivosti je však netrpělivost a roztěkanost. Na nějaký čas se můžete cítit inspirovaní, nadšení a zapojení, ale v určitém okamžiku budete zklamaní a poté se budete cítit vyčerpaní a rozzlobení, protože jste vyprázdnili své energetické zásoby.

Úskalí srdce, úskalí přílišného dávání pramení z neakceptování reality takové, jaká je. Uvnitř vás je netrpělivost a roztěkanost, která vám ztěžuje propouštění. To vám ztěžuje udržet si správný citový odstup od lidí, kterým se snažíte pomoci, nebo od případů, ve kterých jste zapojení. 

Jste učiteli a léčiteli, máte na Zemi poslání. K tomu, abyste ho skutečně naplnili, paradoxně potřebujete nechat odejít tu strašlivou potřebu měnit věci, neboť vaše horlivost tak činit má v sobě riziko bolesti, bolesti necítit se na Zemi doma jako je tomu nyní. Skutečná spirituální změna začíná vždy od základního přijetí. K tomu, abyste se stali skutečnými učiteli a léčiteli, kterými chcete být, potřebujete svou vlastní bolest přijmout a vyléčit ji. Potřebujete se smířit se svými nejhlubšími pocity strachu a hněvu. Když tak učiníte, zjistíte, že nezbytná potřeba dávat ostatním nebo být zapojen do „dobré věci“ vytváří místo pro velmi tichý pocit míru a přijetí. Tehdy vaše záře dostane skutečně léčivou kvalitu.

Nechat bolestem a zkouškám druhých lidí čas a prostor, nechat je, aby si jimi prošli vlastní cestou, vám může působit vnitřní bolest. To je proto, že vás přináší zpět k vaší vlastní osamělosti a k pocitu ztráty v této pozemské realitě. Rozdílnost mezi tímto ostrým a nedokonalým světem a realitou, o které sníte, která je mnohem čistší a krásnější než tato, vás uvnitř hluboce bolí. Je vaší výzvou neutéct z této bolesti, nechat ji zcela vstoupit do svého podvědomí a roztáhnout kolem ní svá andělská křídla.

Jakmile si připustíte svoji horlivost pomáhat či bojovat za dobrou věc a uvědomíte si v ní skrytou bolest, tu část sebe, ve které nepřijímáte realitu takovou jaká je, pak ji můžete začít propouštět. Jakmile si uvědomíte, že vaše horlivost a netrpělivost pochází z vnitřní bolesti a smutku, můžete přestat dávat příliš. Můžete se zaměřit sami na sebe a najít způsob, jak skutečně být v míru s tím, kdo jste. Můžete skutečně začít dávat sami sobě.

Tehdy se stanete zcela zakotveným a koncentrovaným Pracovníkem Světla, který přijímá sebe i druhé. Jediná správná věc, kterou jako Pracovník Světla uděláte je, že učiníte vaši energii dostupnou druhým. Učíte a léčíte tím, že vyzařujete „energii řešení“, která je přítomna ve vašem vlastním energetickém poli. Často k sobě přitahujete lidi s přesným typem problémů, kterými jste si prošli vy sami. Šli jste na dno těchto záležitostí sami, a tudíž jste v těchto oblastech dosáhli vědění a čistoty, která se stala součástí vašich bytostí. Tohle jsou vaše osvícené části. Jsou posvátné a nedotknutelné a nemohou být ztraceny. Nebyly postaveny na naučených vědomostech, které můžete zapomenout. To, co můžete druhým nabídnout, není nějaký nástroj či teorie, jste to vytransformováni životem, zkušeností a odvahou čelit svým vnitřním ranám.

„Světelná práce“, kterou v tomto ohledu děláte, k vám přijde bez úsilí. Bude to něco, co pociťujete velmi přirozeně. K tomu, abyste našli své poslání, věc, kterou „máte učinit“ v životě, si potřebujete pouze uvědomit, po čem skutečně toužíte a dělat věci, ke kterým se cítíte být inspirováni. Když tak učiníte, vložíte svoji energii do světa a druzí jí budou dotčeni a inspirováni, někdy i takovými způsoby, které si ani neuvědomujete. Vskutku není potřeba dělat více. Tohle je světlená práce, pro kterou jste sem přišli.

Pracovníci Světla, kteří znají rovnováhu mezi dáváním a přijímáním, budou mít ve svém životě více míru a potěšení a tak budou ze svých energetických polí vyzařovat „frekvenci řešení“ plynněji. Jsou citliví a empatičtí, ale jsou si stejně tak jasně vědomí svých osobních hranic. Sami sobě umožňují právě tak snadné přijímání jako dávání, a tímto způsobem se stane tok dávání a tok přijímání v jejich životech silnější.